P
U
S
C
P
S
N
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vstupní strana | Česky
13.12.2018 - 11:29 CET Přihlášení uživatele
 Pouze ve vybrané rubrice
 Hledání i v textu článku
 Hledání i v seznamu příloh

 

Obec > Památky

Tisk PDF dokument Pošli upozornění na záznam Zpět

Kostel Sv. Jakuba v Jakubě

Rubrika: Památky
Vloženo: 09.06.08 11:21 - Marie Faltová, Zobrazeno: 36328x
Památka přístupná veřejnosti

Kostel  sv. Jakuba  v  obci Jakub -  Církvice  je  stavba  nemající u nás obdoby. Byl postaven ve 12.stol.a je unikátní  výzdobou jižní stěny hlavní lodi románskými plastikami. O podnět k  založení je několik hypotéz. Jisté je, že zakladatelkou byla jistá Marie se svými syny Slaviborem a Pavlem. Marie pocházející pravděpodobně z rodu později nazývaného "páni ze Švabenic" ze střední Moravy. Jistý Slavibor, patrně Mariin manžel a otec Slavibora a Pavla, je připomínán roku 1145, kdy se ve družině moravských knížat Kunrata a Vratislava zúčastnil přepadení Olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka u hradu Usobrno ve vsi Biskupicích. Předpokládá se, že Slavibor umírá po roce1146 a vdova Marie spolu se syny staví kostel sv. Jakuba na usmíření. Význam místa i stavby byl tak důležitý, že  vysvěcení kostela se účastnil i sám král Vladislav s královnou Juditou, což potvrzuje nález "autentiky" (listiny o svěcení) pražského biskupa Daniela z roku 1165, nalezené v roce 1846 při opravě kostela. Fotografie této vzácné listiny následuje s překladem z  latinského originálu:

Léta po narození Páně 1165 já Daniel, nehodný sice, ale z Boží milosti třináctý biskup Pražský měsíce jedenáctého, dne měsíce devatenáctého, za panování Fridricha, římského císaře a za časů Vladislava, slavného krále Čechů, uložil jsem vlastnoručně do tohoto oltáře ostatky těchto svatých: ze dřeva Páně,

z hrobu Páně, bl. Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Ondřeje, Jakuba, Bartoloměje apoštolů, sv. Václava mučedníka, sv. Vojtěcha mučedníka, sv. Blažeje mučedníka, sv. Sixta mučedníka, sv. Leona pan., sv. Ludmily muč., svatých jedenáctitisíc panen a jiných Svatých. Tito a všichni Svatí Boží, račte se přimlouvati za mne u Hospodina. Amen. Já Vladislav, toho času král Čechů, za totéž prosím. Amen. Já Judita, královna Čechů, za totéž prosím. Amen. Já Marie, budovatelka tohoto kostela, se svými syny Slaviborem a Pavlem, téhož času prosím za totéž. Zaznamenává se zasvěcení tohoto oltáře blahoslavené a neposkvrněné Panně Marii.

Autentika s relikviemi byla ukryta v olověné schránce o rozměrech 75mm x 74mm x 25mm s voskovou pečetí pražského biskupa. Tato schránka byla věnována Jindřichem Chotkem z Vojína(patronem kostela) Národnímu museu v Praze, kde je dodnes. Autentika též dokládá přítomnost krále Vladislava a královny Judity při aktu  svěcení. Dodnes není  tato účast vysvětlena, neboť  místo je odlehlé a důvod  založení  kostela  nám není s jistotou znám, i když existuje několik  hypotéz o jeho vzniku. 

Kostel sv. Jakuba je pozoruhodný zejména sochařskou výzdobou jižního průčelí, která patří do okruhu dvorského umění doby Vladislavovy a je nejrozsáhlejším zachovaným souborem románské plastiky  v Čechách a patrně nejstarším zobrazením českých zemských patronů. Není dílem jednoho sochaře, ale podílelo se na ní více rukou. Vznikla jako celek v polovině 12. století, snad s výjimkou tympanonu. Projevují se v ní vlivy sochařství saského i francouzského, které mohli zprostředkovat sedlečtí cisterciáci, nebo sochař z okruhu dvorského umění doby knížete Vladislava II. Novější bádání se snaží doložit, že reliéfy (kromě desky s levým mládencem) vznikly jako celek pro výzdobu průčelí jiné stavby v severní Itálii, nebo Sasku či Durynsku. Po smrti velmože Miroslava, někdy v závěru 12. století, se stal Sedlecký klášter vlastníkem rozsáhlého území. V první polovině 13. století, po smrti Miroslavova synovce Držislava z Kojic  klášteru připadlo i Záboří nad Labem. Ve 13. století statky Sedleckého kláštera sousedily s majetkem kláštera Sázavského pražské kapituly (Pněvicea okolí) i olomouckého biskupství(Přítoky- ). Tyto církevní instituce rozvíjely ve svých vsích stavební činnost a tak se šířila v regionu znalost vyspělých stavebních postupů a slohových vlivů."

Nakladatelství Lidové noviny 2000,edice Dějiny českých měst: Kutná Hora, editorky: Helena Štroblová – Blanka Altová,

Správce: 737 338 158, Vaňková Anna

Vstupné:      dospělí   30,-Kč     děti, studenti  15,-Kč

Autobusové i vlakové spojeni: Kutná Hora - Čáslav
zastávka Církvice