SDH Církvice
https://www.sdhcirkvice.cz/
Historie sboru dobrovolných hasičů v Církvici u Kutné Hory
Oheň jako zdroj tepla se stal jedním z civilizačních prvků.Je nám „dobrým sluhou,ale zlým pánem“podle starého přísloví.A toho zlého pána se snažili lidé zkrotit už ve starověku.V otrokářském Římě byli pro boj s ohněm cvičeni otroci a již 200 let před Kristem zhotovil Ktesibius z Alexandrie hasičské čerpadlo užívané v Egyptě a na Římany obsazených územích,které sloužilo s malými vylepšeními až do 18.století našeho věku.Ve středověku,kdy kromě panských sídel byla většina obydlí dřevěná a slaměná,docházelo k takovému množství požárů,že panovníci a představitelé měst vydávali směrnice,jak požárům předcházeta jak je hasit.Zde hrály velkou úlohu cechy řemeslníků,řídící se už od 14.století např. Pražským statutem o ohni,kde byla povinnost zúčastnit se hašení,povinnosti povozníků,vzdálenosti krbu od zdi,omezení zásob paliva,tresty paličům,což bývala obvykle smrt.Protipožární řády v naší oblasti jsou známy třeba z Chrudimi z r.1510 a Kutné Hory z r.1559.Až Marie Terezie vydala r.1751 ústřední „Řád k hašení ohně pro Moravu“ a v r.1775 pro pražská města a venkov.Rok 1848 a pád Bachova absolutismu přinesl spolčovací a shromažďovací právo,kterého využili nadšenci pod vlivem humanistických ideálů,národního i demokratického hnutí k zakládání dobrovolných hasičských sborů.První na území rakouského císařství byl sbor v Zákupech r.1850,složený z německých občanů.Založení prvního sboru v Čechách je dle posouzení,co byly Čechy či čeští občané,buď rok 1856 v České Kamenici (složený opravdu z česky mluvících občanů),nebo rok 1864 ve Velvarech,jehož iniciátorem byl Karel Krohn po zkušenostech z Hamburku.Příkladem velvarských stanov se např. řídila i Kutná Hora.Pro rozvoj dobrovolného hasičstva byla důležitá pomoc členů pražského sboru placených hasičů založeného r.1853 majících povolení provádět výcvik i mimopražských sborů.V r.1873 byl vydán „Řád policie požárové“platný s malými úpravami až do roku 1941.Mimo jiné upravoval povinnost obce nad 50 čísel popisných zřídit požární sbor bez vybavení a nad 100 čísel popisných požární sbor se stříkačkou a ponocným.To už nebyla jen dobrá vůle,ale povinnost.Jak se s tím vypořádala naše obec?
Z prvního vedeného „Zápisníku o schůzích a valných hromadách“sboru dobrovolných hasičů v Církvici vyplývá,že sbor byl založen na ustavující schůzi dne 1.července 1906.V přesně vedeném a zemským hospodářským dozorcem střeženém účetnictví jsem nenašel údaj o zakoupení stříkačky,výstroje a výzbroje i když už na ustavující schůzi byl jmenován dozorce náčiní a údržbář stříkačky.Vyjděme tedy z jiných zdrojů,které říkají,že byla zakoupena čtyřkolová dvouproudová stříkačka od firmy R.A.Smekal z Prahy Smíchova upravená pro koňský potah.
1.července 1906 se tedy sešli naši oficiálně historicky první hasiči,jimiž byl za starostu sboru zvolen Jan Sochor,velitelem Josef Fiala,náměstek velitele Josef Gregor,jednatel Josef Mokošín,pokladník Josef Faltys dozorce náčiní Jan Růžička,přísedící výboru Ferdinand Foršt,Josef Merta,Josef Fejk,Josef Špinka a náhradníci Václav Stehlík a Antonín Rais.Všimněme si ze dvanácti členů je 7 Josefů,výbor byl zvolen na 3 roky.12.ledna 1907 konstatovala první valná hromada,že sbor má už 32 členů přispívajících do pokladny ročním poplatkem 2 koruny nad čímž bděli tři dohližitelé účtů pánové Jan Fiala,Frantiček Váša a Josef Martínek.Valná hromada schválila deputaci čtyř členů na hasičský ples ve Sv.Jakubě s kapesným 10 korun pro všechny,dále obecního strážníka co by posluhu s ročním platem 10 korun.Na následující březnové výborové schůzi se ustanovila sborová místnost v hostinci Na Velké u pana Františka Radila,pokladník měl založit účet v Hospodářské záložně v Kutné Hoře (100 K) čištění stříkačky dostal na starost Josef Procházka za 11K ročně.V roce 1907 už byl sbor aktivní tak,že uskutečnil 15 praktických cvičení,dva zásahy u ohně.V roce 1908 se konal 26.ledna první hasičský ples Na Velké o který se postarala Zábavní komise Josef Fiala,Josef Faltys,Josef Gregor a Václav Dobiáš mající vstup volný.Hasiči se pozvolna stávali ozdobou obce,účastnili se církevních i civilních slavností,pohřbů a sami se zdokonalovali v technice i fyzické přípravě. Jejich cvičení nebyla jen s technikou,ale i gymnastická (na př.hrazda a bradla) a cvičení se sekyrkami,se kterými se oficiálně vystupovalo.V tomto roce se sbor účastnil deseti praktických cvičení a sedmi! požárů.3.ledna 1909 se na valné hromadě konaly volby výboru na další tříleté období.Starostou byl opět zvolen Jan Sochor,velitelem Josef Fiala,přibyla nová jména Josef Vilím,Václav Stehlík,Antonín Vyhnánek a zbrojmistr netřebský kovář Jan Kurka.V kronice je poprvé zmíněno místo uložení výzbroje a stříkačky – hasičská kůlna.24.1.1909 se konal opět Na Velké ples.Zajímavostí v kronice je částka 4K,kterou plesu poslal ovčárecký pivovar.1909 se konalo 8 praktických cvičení,dva zásahy při požárech v Třebešicích a čtyři při požárech v Církvici.Sbor měl na hotovosti 123 korun a43 haléřů,v záložně 107K 26hal.Po lednové valné hromadě se 16.1.1910 konal ples,na kterém je poprvé zmíněno jméno kapely – Sedláčkova o 14ti mužích a jméno budoucího hasičského rodu – Jan Topol jako člen komise zábavní.Činnost byla slabší.Dvě praktická cvičení a dvě účasti při požárech v Jakubě a Třebešicích.Plesy se staly tradicí,ale ne vždy výdělečnou.Ten 5.2.1911 pro srovnání s dnešní dobou vykázal příjem 112K a vydání 120K,45hal.Došlo i na nepříjemné věci jiné.Činný člen Josef Vávra se nedostavil rok na žádné cvičení a byl proto vyloučen.Františku Faltínovi sbor udělil důtku za urážlivá slova na velitele v hostinci U Vlasáků.Hasiči dbali na dodržování hasičského desatera.Konala se tři praktická cvičení a jeden zásah při požáru v Neškaredicích.
Třetí volby výboru na tříkrálové valné hromadě r.1912 byly potvrzením osvědčené sestavy v čele s Janem Sochorem,změnil se jednatel na Aloise Mazánka a pokladník na Antonína Vyhnánka.Ples se uspořádal v únoru a hrála na něm hudba z Peček.Sbor měl v tomto roce 4 praktická cvičení a 2 zásahy u požárů v Církvici.Z této doby ještě zajímavost:Platilo se pojistné za činné členy a to 38hal. ročně,za koňskou přípřež ke stříkačce 16K 84hal.Za dopis se platilo 10hal.,za dovoz navijáku na hadice žel.dráhou 3K 5hal.,předplatné za Hasičské rozhledy 4K.Rok 1913 přinesl 6 cvičení,požár žádný,na plese opět hrála hudba z Peček.Valná hromada (opět tříkrálová) r.1914 vyslechla zprávu o zhoršené finanční situaci.Pokladní hotovost včetně úspor v Záložně činila 81K.Dohodlo se uspořádat poprvé ples v hostinci u Vlasáků a masopustní zábavní večírek Na Velké.Proto mohla Valná hromada za rok konstatovat zlepšení financí na 167K na hotovosti a 25K v Záložně.Sbor provedl 4 praktická cvičení a odmlčel se přes období 1.světové války.
Po ní se církvičtí hasiči sešli až na výborové schůzi 7.1.1919,aby připravili konání valné hromady,jež se uskutečnila 12.ledna.Zvolili za starostu opět Jana Sochora,ten však volbu nepřijal a volba se opakovala.Při ní měl úspěch Josef Špinka,nový velitel Alois Mazánek a další výboři Josef Gregor,Josef Fejk ml.,Václav Vocel ml.,Josef Klus a Ant.Vyhnánek,zbrojmistr Václav Dobiáš.Byl také připraven ples na 6.února a tradiční deputace na ples do Jakuba.Následující výborová schůze musela řešit nevyplácení odměny p.Procházkovi za údržbu stříkačky během války,celkový stav inventáře a doplnění nízkého stavu členů.Proto se konala 9.března ještě mimořádná valná hromada.Přijala pouze dva činné členy Josefa Sovu a Karla Kácovského,zvýšila pojistné za koně,panu Procházkovi schválila 60K a naplánovala příští ples nejlépe s čáslavskou hudbou.Vyúčtování plesu se pro zajímavost a srovnání se starými časy v zápise vyskytuje poprvé:Příjem ze vstupného a zvaní 1966K,hudba 670K,večeře 275,ze sálu 250K,zemská dávka,pozvánky,poštovné,celkem vydání 1294K,čistý zisk z plesu 671K.Všimněme si jiné ceny české koruny.
Poválečná doba přinesla radost ze svobody,národní slavnosti,zábavy a po zrušení šlechtictví a parcelaci zemědělské půdy možnosti hmotného povznesení i bývalých bezzemků.V obci započala nebývalá výstavba, už ne dřevěnic,ale zděných domů s taškovými střechami,po požární stránce mnohem bezpečnějších.Parní stroje zvláště na železnici a i v hospodářstvích,spalovací motory a začátky elektrifikace vyžadovaly přesto požární bdělost,ke které se přidala i pomoc spoluobčanům při boji s jiným živlem – vodou,zvláště ve dvacátých letech.Podrobná historie hasičstva je zachycena v kronikách pečlivě opatrovaných a dále vedených asi nejvýznamějším starostou sboru Petrem Málkem.Proto z nich vyjmeme jen to pro budoucí generace nejzajímavější a nejpodstatnější: V r.1921 sbor zřídil samaritánskou stráž,jejíž členové byli Alois a Václav Dobiášové,Josef Procházka a Karel Kácovský.
Výše členských příspěvků se příliš nezměnila,činila 3Kč a neprošlo zvýšení na 4Kč.Po plese 1922 na kterém hrála novodvorská hudba pana Vodičky se konal smírčí soud se dvěma členy navrženými na vyloučení za nepřístojné chování na plese (pan Josef Gregor a Vojtěch Jirsík).V roce 1922 ale byla příjemnější událost a to velká.Sbor pořádal okrskovou slavnost pod záštitou obce (starosta Josef Veselý) za účasti bratrských sborů ze Sv.Jakuba,Třebešic a Neškaredic a pod dozorem župního dozorce Václava Horálka z Třebešic.Konalo se to 23.7. na návsi,hrála hudba p.Hylase z Malešova,večer dokonce v obou hostincích – Na Velké a u Vlasáků.Soutěžilo se v prostných,se žebříky a se stříkačkou,obec takovou slávu ještě neviděla.Akce nebyla ztrátová,zisk činil 54Kč.Rok 1923 přinesl oslavné akce.8 členů bylo na oslavách M.J.Husa v Praze,sbor se účastnil oslav 40 let trvání sboru v Miskovicích,42 let ve Sv.Jakubě.R.1924 pořádal sbor první maškaru se ziskem 100Kč a na přání župy se nechal fotografovat na župní album,jeden obraz za to dostal zadarmo.Sbor už nepořádal jen plesy,ale i další akce jako divadlo ve spolupráci s novodvorskou D.T.J.,nebo poutní věnečky.V r.1925 měl sbor 22členů činných a 55 přispívajících.Starostou byl Alois Mazánek,velitel Josef Martínek,členy výboru Alois Dobiáš,Václav Vocel,Josef Fejk,Ant.Vyhnánek,Josef Sova,Fr.Stehlík,Karel Růžička,Jan Topol,Josef Vilím a Josef Procházka.R.1926 se ustanovil poprvé ženský odbor a 3x týdně cvičil se sekyrkami pro nadcházející oslavy 20 let od založení sboru.Oslavy se konaly na parku formou veřejného cvičení se stříkačkou a sekyrkového mužů a žen,pak koncert,večer věneček v hostinci p.Slavíčka.Úspěšná akce přinesla i zisk 1206Kč.Hasiči poprvé pořádali i silvestrovskou zábavu s místní hudbou pana Gregora,která přinesla zisk 181Kč.Poprvé se hrálo i Josefům na josefském večírku U Slavíčků 19.března 1927 s Gregorovou hudbou a ziskem 200Kč,se zábavami se roztrhl pytel:Kromě plesu ještě poutní,posvícenská,sousedská,kateřinská a opět Silvestr.Sbor se stal motorem kultury,založil i divadelní spolek.
V květnu 1928 pořádal sbor druhé okrskové cvičení se zábavou,zúčastnil se všeslovanského sjezdu v Praze,slavnosti odevzdání motorové stříkačky v Jakubě ale i několika požárů.7.7.1929 sehráli hasičstí ochotníci hru Julinčiny vdavky s úspěchem a ziskem 342Kč.Jeviště si sbor pořídil vlastní,kostru zhotovili Jos.Martínek a trubač p.Doležal,maloval jej pan Herodes ze Žehušic.Sbor se účastnil krajinského cvičení v Čáslavi,župního v Černinách,okrskového ve Sv.Kateřině,několika pohřbů a požárů v Třebešicích a u Gregorů.Počátek třicátých let zastihl sbor v dobré formě,byl aktivní,měl dost členů,pořádal zábavy,divadla,účastnil se soutěží a slavností,v Jakubě na př.už padesátiletého trvání sboru,ale také bojoval s rozvodněnou Klejnarkou a mohl si dovolit dobročinné dary pro válečné invalidy či stavbu hasičského domu v Praze.Místo oslav třicátých narozenin oslavoval v r.1936 narozeniny prezidenta Masaryka na společné obecní akci,cvičil na župním cvičení v obci Kluky,hrál divadlo a pořádal zábavy.Jako dárek si naplánoval motorovou stříkačku.
Ta mu vyšla příští rok.Sbor na ní z pokladny dal deset tisíc,za deset se zaručila obec,dalších pět přidala z kmenového jmění a pět tisíc byla subvence.Sláva kolem toho je již v kronice fotograficky zdokumentována.Ke stříkačce bylo k dispozici 300m hadic nových a 190 starých.Vroce 1938 si hasiči založili pohřební fond,ale více se veselili.Přece jen si oslavili 30 let trvání a to při oslavách 20 let ČSR v květnu.Před tím stačili uspořádat velké staročeské máje a pokladna se začala zahojovat.Nové stanovy a nová politická situace zapříčinily svolání mimořádné valné hromady v březnu 1939.Bylo třeba zvolit delegáty do okrskových valných hromad a nové činovníky.Důvěru dostali starosta Alois Mazánek,velitel Josef Martínek,náměstek Hanzálek,jednatel Fr.Procházka,dále Václav Dobiáš,Karel Mazánek,Jan Topol,Josef Vilím,Antonín Vyhnánek.Tito zvolení museli provést sbor německou okupací,protože další volby byly zakázány.Noví páni kupodivu hasiče tolerovali, organizovali pro ně povinná školení,musely se zavést dvojjazyčné nápisy a pozdrav zdviženou pravicí.V čase válečných úspěchů jim nevadilo pořádání zábav,májů,plesů,divadel,cvičení s technikou (ale omezením benzinu).V kronice se změnil pozdrav na konci zápisů z „Nazdar“ na „Vlasti zdar!“V roce 1943 už ale bylo po zábavách,zdroj financí vyschl.Inventář byl převeden na obec, velitel byl postaven na úroveň policejního úředníka a hasiči měli polovojenský režim.Příští rok jednali se stavitelem ing.Dajbychem o přestavbě hasičárny a s ředitelem průmyslové školy o zakoupení hasičského auta, auto se podařilo.V květnu 1945,kdy přes naši ves ustupovaly velké kolony Němců, hasičské stráže spolupracovaly se službami MNV a pomohly sovětským vojákům likvidovat požár cisteren s palivy na okraji obce.
První poválečná schůze se konala 4.1.1946,připravila valnou hromadu a ples.Volbami se změnilo jen několik jmen,přibyl Jan Hylský,ředitel Václav Ledvina (jako vzdělavatel) a strojmistr Lustig.Do dvouletého plánu byla dána stavba nové hasičárny.Pomalu se rozjížděla kulturní činnost,ale doznívaly válečné události.7.5.1947 konal sbor pořádkovou službu při průjezdu maršála Koněva,pak několikrát při přepravě sovětské armády a 6.7.při průjezdu pana prezidenta Beneše.Obec postihla povodeň a hasiči měli opět práci.V roce 1949 byl za nového starostu zvolen Jan Hylský a za velitele Jan Hnilička.Stavba nové hasičárny se protahovala,uskutečnil se jeden ples.Léta 1951 a 1952 nepřinesla žádnou aktivitu sboru.Až schůze 9.2.1953 přinesla oživení a dala impuls k výměně generací.Na valné hromadě v březnu 1953 byl zvolen nový záchranný výbor:Předseda Fr.Olexa a členové Jos.Procházka, V.Dobiáš ml., Štěpán Faltín, Karel Janovec, Alois Procházka, Zd.Müllerová, Josef Martínek a Jan Hnilička. Přijala se řada nových mladých členů, od vlády dostal sbor 35 000Kč,dohodly se brigády na zbrojnici na pomoc zedníkům p.Svitákovi a Havránkovi a pravidelné schůze každý měsíc. Bohužel více se schůzovalo, zavazovalo, ale neplnilo, nedařil se výcvik soutěžních družstev, ani urychlení stavby.
Její dvouletý plán se protáhl několikanásobně. Budování nového světa,plnění pětiletých plánů a intenzivní politická činnost byly asi příčinou slabší praktické aktivity. Tento výbor má ovšem velkou zásluhu na budoucnosti sboru podnětem k vycvičení družstev chlapců do 12 let a děvčat nad 12let. Čili sázka na mládí. Dorostenky se již příští rok zúčastnily krajské soutěže s dobrým umístěním.To již byl předsedou Jindřich Láznička a hasiči se jmenovali „požárníci“, protože měli předcházet požárům. Stavěli požární hlídky, hlídky v biografu, prováděli preventivní prohlídky v domech a jiných stavbách,účastnili se brigád v JZD, sbírali kovový šrot, byli ozdobou prvních májů. Ale družstvo mužů se neúčastnilo soutěží a pověst v nich zachraňovaly žačky a dorostenky. V 1956 se opět měnil výbor,přišly do něj dokonce dívky Jar.Holá a Marie Lietavcová,předsedou se stal Alois Roušal a objevilo se jméno Karel Málek, pro budoucnost důležité.Příští rok se konal 1.celostátní sjezd ČSPO,který zavedl m.j.okrskový systém.Předsedou u nás byl opět zvolen Fr.Olexa,činnost se rozšířila o školení zemědělců – nejčastějších příčin požárů.Konečně dostavěna hasičárna (požární zbrojnice), kde usiloval o místo i místní Červený kříž.25.5. se v Církvici po delší době uskutečnila okrsková soutěž. V té době se také stavěl kulturní dům. Do šedesátých let vstoupil sbor s tímto vedením: Fr.Olexa, Jos.Meduna, Vl.Šedivý, Pavel Procházka, V.Dobiáš, Al.Roušal, K.Málek, Zd.Křížek, K.Janovec, Vl.Sahulka, Jos.Martínek, Jar.Topol, Jar.Vyskočil, Mir. Hurt. Konečně se pořádala také zábava – sousedská v září 1961 s Kovandovou kapelou a vstupným 7Kčs. V zápisech se objevují vlepené diplomy za umístění mládežnických družstev v soutěžích, na které je zajištěna doprava vlastním hasičským autem Praga RN. Nejkrásnější je ovšem fotografie družstva žen, kde jsou tehdejší Charvátová, Burešová, Holá, Lietavcová, Janovcová, Roušalová, Fialová, Pokorná a Medunová. Poznal jsem je i po víc než padesáti letech a jak je znám,mohou opět nastoupit. Neméně hezká je fotografie žáčků a žákyň pod vedením Karla Málka,na které je budoucí výbor snů.Jeden z nich – Petr Málek - byl ve svých osmnácti letech r.1970 zvolen za předsedu sboru, jeho současníci Jos.Paďouk, Jiří Roušal, Lad.Buka, F.Gregovský, Boh.Melzer, Jiří Málek za členy.
Jako starý člověk,který byl v Rusku a je mu víc než šedesát,mohu upřímně říci: „Nastala konečně éra dobrovolného hasičského sboru,jako nejlépe vedené , veřejně prospěšné a skutečně pracující organizace“. Přestalo politikaření,honba za okázalostí. První čin nového předsedy byl nebojácný dopis MNV,ve kterém žádal o odstranění soukromého nepořádku v okolí zbrojnice a další část budu citovat:“Soudruzi, v letošním roce chceme přivést požární ochranu v Církvici na ta místa, jak kdysi bývala a to se nám zatím daří. Máme postavené požární družstvo z mladých lidí, jež mají kousek požárního života za sebou a o požární ochranu mají zájem. Je zájem i u školní mládeže“. Požádal o finanční podporu a slíbil možnou spolupráci s MNV.
V roce 1971 už se rozjela pravidelná činnost. Otevřela se nově vybavená klubovna (s ustanoveným řádem používání) konal se ples, Josefovská, zábavy se skupinami Venus a Dominik, v září sbor zasahoval při požáru vepřína v Jakubě, kde se vyzkoušela i nová stříkačka PPS12. Členové se účastnili brigád, sbírali železný šrot. Začala éra závazků k výročím osvobození, sjezdům KSČ, akcím „Z“,VŘSR, při nichž členové odpracovali stovky hodin ročně. MNV začalo práci sboru konečně oceňovat i po materiální stránce, s troškou se přidalo i JZD. V r.1974 byla založena místní kapela KLUB 74, kterou v příštím roce sbor využil k založení tradice staročeských májů a dalších zábav,v roce 1977 začala tradice podzimních hasičských zájezdů. Soutěžní požární družstvo bylo úspěšné 1976 v Hlízově – 2.místo,1978 tamtéž – 1.místo, 1980 v Církvici – 1. místo, atd. Přepravovalo se autem TATRA 805. Kroužek mladých požárníků zapojený od roku 1984 do celoroční hry Plamen se stal příslibem pro budoucnost. V tomto roce měla členská základna 97 osob, členové převzali techniku a požární zbrojnici do socialistické péče. V r.1987 se kulturní akce rozšířily o fotbalová utkání např.s AMFOROU Praha, fotbalistkami Sparty a Slavie a setkání harmonikářů. Konec osmdesátých let přinesl ne dobrou spolupráci MNV, stavba přislíbené nové hasičárny se odkládala,takže se brigádničilo na opravách staré. Politické změny v letech 1989 a 90 neměly vliv na chod dobře rozjetého stroje přejmenovaného opět na „hasičský sbor“. 1990 se pořádaly tradiční kulturní akce, cvičení, brigády na zbrojnici,okrsková soutěž v Hlízově, kde muži byli čtvrtí,mladší a starší žáci vyhráli, děti se navíc účastnily hasičského pionýrského tábora, který se také později stal pod jiným názvem a pořadatelstvím sboru významnou tradicí, podobně jako dárcovství krve. Nové časy zvládal výbor SDH ve složení:P.Málek, Mir.Faltys, Mil.Vomáčka, Vl.Buka, Jiří Herodes, Pavel Procházka, Jos.Kyttler, Jiří Málek, H.Vomáčková, Zd.Holub, Lib.Lietavcová, Jana Málková a Mir.Hurt ml. Jediné příjmy měl ze zábav a sběru, členské příspěvky činily 20Kčs. V r. 1996 už za mužstvo mužů nastoupili mladí „odchovanci“ Mir.Hurt, Lukáš Hurt, Adam Topol, Roman Vomáčka, Zd.Sandholz, příští rok je doplnili Tomášové Valenta a Melcer – dorostenci.Práce s mládeží začala nést ovoce.V následujícím roce se kromě tradičních činností zapojili do pomoci občanům při velké povodni.Rok 1999 je úspěšným druhým místem mužů na okrskové soutěži v Třebešicích a čtvrtým v okrese žáků v soutěžích „Plamen“.Nové století zahájil omlazený výbor v čele s Petrem Málkem už s aktivními „muži“ Mir.Hurtem jako velitelem,oběma Tomáši,Zd.Sandholzem,A. Topolem,R.Vomáčkou i s rodiči,J.Málkem,Janou Málkovou a revizory Olexou Mir.,Zd.Minaříkem a Vl.Kicnerem.Konal se ples na Vosrkáči,Josefové,letní tábor,účast na oslavách 110 let hlízovského sboru,hasičská liga,zájezd do Prachovských skal,dorostenky vyhrály první okresní soutěž,dobře si vedli starší žáci a dorostenci,z několika členů se stali kvalifikovaní rozhodčí,byla opravena zbrojnice – strop a elektroinstalace,sbor obdržel od starosty Sdružení hasičů Čech,Moravy a Slezska „Čestné uznání za příkladnou a obětavou práci“.Dobře fungující sbor ocenili i první sponzoři K.Kácovský a M.Kicner,později se přidali TOPOLWATER,P.Král,Jos.Gross,p.JUDr.Faltín,J.Štefec.Tohle ovšem není jen oslavné psaní.I když měl sbor dostatek členů,ne všichni byli aktivní a za úspěchy se bohužel skrývala nezměrná obětavost spíše jedinců.Tak třeba se podařilo vyhrát soutěž okrsku V Nových Dvorech v r.2002,soutěží se účastnili ženy,muži,žáci a dorostenci.Plesy se konaly nejdříve ve Vosrkáči,později ve mlýně a byly finančně přínosné.Zájezdy nebyly jen zábavou,ale svým výběrem a organizací i poučné.Po Prachovských skalách to byly severní Morava,okolí Jindřichova Hradce,Berounsko a Rakovnicko,Brno,Lednice,Blansko,fotbalové zájezdy do Blšan a na Spartu,atd. Do výboru pro období 2005 až 2010 se už prosadily aktivní hasičky Jana Vávrová, Jitka Hurtová, Martina Vomáčková,D. Jandáková, Petra Málková, doplnily Helenu Vomáčkovou a osvědčené P.Málka, A.Topola, M.Hurta, T.Valentu, Z.Sandholze, T.Melcera, L.Hurta. R.2005 započala přestavba stříkačky. Sbor byl jediným v okrese, který soutěžil ve čtyřech kategoriích a to úspěšně, i když si musel stříkačku vypůjčovat. Muži i ženy se účastnili hasičské ligy, okrsků v Malíně a Krchlebech, aktivní byla i mládež. Poprvé se jelo na jednodenní zimní zájezd do Albrechtic, plesalo se ve mlýně, na podzim Jižní Morava a příprava na stoleté výročí v r.2016. Tento rok byl nabitý činností jako snad nikdy v historii. Už v únoru jeli mladí hasiči na zimní soutěž do Uhl.Janovic, v březnu se tři členové školili jako velitelé a strojníci zásahových jednotek, proběhl zájezd na hory, hrálo se Josefům. V dubnu ples a sběr šrotu, v květnu pořádání okrskové soutěže za účasti šesti sborů (1.místa) a účast žáků na vyhodnocení okresního kola Plamenu v Kácově (3.místo). Po 25ti letech se 20.5.konaly Staročeské máje a to se vším všudy – kroji, kočáry, králem, soudci, českou besedou baráčníků z Karlova, májkami po vsi a hraním. Navíc se tento den muselo závodit na hasičské lize.27.5. na okresní soutěži v Krchlebech se obě družstva umístila na čtvrtém místě v okrese, pokračovala liga, záběr měli i naši rozhodčí a instruktoři.30.6. a 1.7. konečně došlo na oslavy založení sboru. Nejprve na slavnostní schůzi na Vosrkáči za účasti okresního starosty Mil. Vágnera, kde se účastníci seznámili s historií, Petr Málek byl vyznamenán za neocenitelnou dlouholetou práci pro sbor a řada členů získala čestná uznání a medailae za věrnost. Následovala slavnostní večeře a zábava. Druhý den se sláva přenesla na náves, kde vystoupil záchranný sbor Kutná Hora, hasiči z Kluckých Chválovic s historickou stříkačkou, náš sbor s ukázkou požárního sportu, hry pro děti, výstava a promítání filmů v sále kulturního domu, večer zábava. Vše se vydařilo. A po zábavě zase práce:v červnu práce pro rozhodčí a členy technické čety na krajském kole, pokračování hasičské ligy, smutná akce při rozloučení s Pepou Lacinou, pak zájezd na děčínsko, dětská soutěž v Lomci v říjnu, druhý sběr v listopadu. Kromě toho schůze, cvičení, brigády. Neuvěřitelné! Sbor měl v té době 91 členů, z toho 64 mužů a chlapců, 27 žen a dívek.13 dětí ve věku 6 – 18 let.
Rok po oslavách byl klidnější jen o málo. Zimní příprava dětí,zájezd do Krkonoš, Josefové, ples ale už v kulturním domě,velká dubnová brigáda na zbrojnici,sběr šrotu,výlet dětí na pozvání rodiny Topolovy a soutěže. V 6.kole ligy v K.Hoře historický úspěch – 1.místo mužů a zlepšení času na 28,53 vt.Na prostranství u hasičárny se v červenci sešli členové k posezení s muzikou a pak v září zájezd do Jižních Čech. Rok 2008 byl význačný plesem v kulturním domě maškarou za velmi špatného počasí, které trvalo i přes Josefy,nahráváním pořadu“Dobráci roku“rádiem Region v hasičárně. Tomáš Valenta získal nejvyšší kvalifikaci vedoucího mládeže a mladší žákyně Maruška Procházková vyhrála v okresní soutěži běh na 60m. Muži se v lize umístili na 10.místě. Sbor se rozloučil s Pragou V3S a zakoupil s pomocí OÚ starší Fiat Ducato Comb. Od 1.1.2009 se převzala do nájmu Ovčárecká louka pod Jakubem,jako budoucí hasičské cvičiště.Vtomto roce hrála na plese i májové zábavě hudba Laura Boh.Ryšánka, což se později také stalo tradicí. Rok byl ve znamení úspěchů mladých. Ve Zbraslavicích mladší žáci v březnu zvítězili v zimní soutěži.25.4.se děti úspěšně účastnily závodu požárnické všestrannosti u nás v okolí Vrabcova. 24.5. na novém cvičišti v Jakubě se konala soutěž ve hře Plamen vč. útoku s vodou a mladí byli opět na předních místech.Dorostenci obsadili 3.místo na okresní soutěži v Krchlebech,Lukáš Kopecký a Jaromír Vácha se kvalifikovali do krajského kola jednotlivců.Muži a ženy získali druhá místa na okrskové soutěži pořádané jakubskými hasiči.Muži si polepšili v lize na 8.místo.Hezký byl zájezd na jih kraje Vysočina. 30.1.2010 se na valné hromadě hromadě zvolil nový výbor:P.Málek,Adam Topol,M.Hurt, Tomáš Valenta, Zd.Sandholz, Dana Jandáková, Marie Procházková, H.Kosinová, Aleš Melcer, Lukáš Hurt, Jana Vávrová, Jana Málková, Petra Málková, Tomáš Melcer a revizoři M.Vomáčková, K.Kácovský a Jar.Kosina. V historii nebývale žen, pro budoucnost dobře. Byly naplánovány a splněny tradiční akce, soutěže, děti se zásluhou obou Valentů cvičily v kutnohorské tělocvičně, proto se s dobrými výsledky účastnily soutěží v Chroustkově, Kostelci n.Č.l., ve Žlebech, Mir.Vácha byl sedmý v krajské soutěži dorostu.V květnu muži i ženy vyhráli na okrsku v Třebešicích,konec hasičské ligy přinesl 7.místo.Upravovalo se cvičiště vč.boudy na nářadí. Vydařil se zájezd na Náchodsko, aktivity měly konec při fotbálku v Týnci na Štěpána.22.1.2011 se konal třináctý novodobý ples a 13 mu neublížila,ba naopak. V únoru měla práci výjezdová jednotka při požárku u Vrabcova. Soutěže zahájily opět děti, v dubnu v Kácově a Církvici, dorostenci v Kolíně v květnu byli druzí a z jednotlivců postoupili do krajského kola M.Procházka, Jan Holec a Amálie Kosinová. Dospělí soutěžili v květnu v Malíně na okrsku a muži i ženy zvítězili. Došlo i na domácí soutěž v běhu na 100m, kde prvními vítězi byli M.Hurt a M.Procházková ml. V červnu se konal atraktivní závod na rozhledně Vysoká, kde patřilo druhé místo Davidu Mrázkovi a třetí Nikole Nevolové. V červenci obsadili naši sportovci na fotbalovém turnaji sborů 2.a3.místo.
Soptíkova liga dětí přinesla celkově druhé místo,Memoriál Fr.Procházky muži 2. a ženy 1. V listopadu David Mrázek a Amálie Kosinová vyhráli na Vysoké. Leden 2012 začal oslavou šedesátin starosty Petra Málka, ale po plese a výroční schůzi hasiči posmutněli.Petra postihla nemoc,která jej na dlouhou dobu odlou- čila od všech aktivit. Přes to sbor musel dál fungovat. Pořádal maškaru,sjížděla se Sázava,dva zájezdy na Moravu, výlet na kolech,muži se účastnili 11ti soutěží, ženy dvou,dorost tří a děti deseti! Starostu zastupovali Tomáš Valenta a Mirek Hurt do výroční schůze 2013, kdy už Petr, sice o berlích, ale s elánem, schůzi řídil. Okresní sdružení hasičů ocenilo dlouholeté členství J.Meduny a K. Kácovského st. a významné představitele sboru M.Procházkovou,Zd.Sandholze M.Hurta,T.Valentu a zvláště Petra Málka. Ples 2013 byl vydařený, zájezd do Rokytnice hezký, Josefové zapadali sněhem. V březnu se u nás poprvé konal dětský noční branný závod. Množství účastí v soutěžích se nedá stručně popsat. Snad jen vítězství dorostenců a dorostenek v okresní soutěži a účast v krajské v Hořovicích, vítězství dětí v Chotusicích, kde je napodobili při okrskové soutěži i dospělí a dle zápisu v kronice odvezli co se dalo.Po sněhu na Josefa přišla v červnu povodeň a v srpnu vichřice. Hasiči vše zvládli na výbornou včetně pomocné sbírky pro ústecko. V září si odpočinuli při zájezdu na Karlovarsko. V roce 2014 se konal první nekuřácký ples a to s nejvyšší účastí. Na zimní zájezd nebyl sníh,ale v dubnu se objevila novinka – návštěva chotusického letiště. Největší akcí bylo uspořádání okrskové soutěže na cvičišti v Jakubě, kde muži A zvítězili a ženy B byly druhé,pěkná byla i zábava. V srpnu začala velká oprava hasičské zbrojnice pod patronací obce, v listopadu skončila. Zájezd do Zlínského kraje a Slovácko byl jeden z nejhezčích, zájemců o zájezdy je víc, než míst v autobuse. Přibyla další schůzovní místnost ve vinárně Blanky Hniličkové.
12.12.2014 se na valné hromadě ve Vosrkáči volil nový výbor pro další pětileté období. Přibyly opět ženy Václava Čuchalová, Iveta Kuberová, Gabriela Vondrysová ke stávajícím M.Procházkové, Haně Kosinové, Janě Vávrové, Jitce Hurtové. Muže zachraňoval Petr Málek, A.Topol, T.Valenta, M.Hurt,Martin Procházka, Jan Holec, Jan Procházka, Z.Sandholz a „revizoři“. 19.12.se slavnostně otevírala nově opravená zbrojnice.
Ples 2015 opět nekuřácký, hezký zájezd v únoru na Kralický Sněžník,v březnu zimní víceboj dětí,hraní Josefům, tak začal další úspěšný rok. Na okrskové soutěži v Nových Dvorech ženy A zvítězily, B měly 3.místo.Muži A dosáhli „zlatého hattricku“,B třetí. Na okresní soutěži v Krchlebech se muži stali mistry okresu a postoupili do krajské soutěže v Nymburce. Zástupci sboru se zúčastnili pohřbu nejstaršího člena K.Kácovského a svatby Adama Topola - to je život. Třídenní zájezd, poprvé bez „Jánošíka“, obsáhl Šumavu a Chodsko a vydařil se.
Rozlučka se sezónou ve vinárně byla odměnou za nejen roční,ale mnohaleté mimořádné úsilí, které v ostatních vesnických organizacích nemá obdoby. Hasiči navrhněte Petra Málka prezidentu republiky na vyznamenání „Za zásluhy“. Zapsal Karel III. Kácovský 27.6.2016 a omlouvá se za délku práce.